S kolegou humanistou pocházíme ze Sudet. On dokonce bádá ... Shodli jsme se na tom, že kdyby jsme byli běžnými Němci, tak bychom stáli na chodníku a vítali příjezd armády - prostě, přijeli naši. Pak, asi bychom narukovali a padli kdesi pod Moskvou - zřejmě přirozené ... Pak kolega říká, a co bychom dělali, kdybychom byli veliteli koncentračního tábora !? Ukazuje se, že v každém člověku je vkomponováno kus dobra a zla zároveň. Pak záleží na výchově - politickém systému - okolnostech - čemu je člověk vystaven. Lepší život jednotlivce - národa se pod hlavněmi tanků, tábory, totalitními ideologiemi , budovat nedá ... Pravda známá, nicméně donekonečně se odehrávající ...

V každém člověku je toho vkomponováno víc než jenom poměr dobra a zla. Jeden náš duchovní filozof (M. Vácha) se ptá, jestli bychom se jako Češi zachovali jinak než Němci když šlo o "konečné řešení židovské otázky"? On neodpovídá, ale je reálné že zachovali. Němci mají v povaze to, co se u jiných národů nezjistilo v takové míře - velkou ochotu poslechnout autoritu i když jde o zabití jiného člověka

To se o Němcích povídá, ale není to pravda. Na otázky, proč nacismus a vyhlazovací tábory by byly možné u každého národa a proč se jim vzepřelo tak málo lidí, vypovídají stovky psychologických experimentů.

S největší pravděpodobností, i když se to nám teď nezdá, bychom jako dozorci v lágru byli schopni pracovat já, Vy či autor tohoto blogu.

Nedávno jsem četla, že v experimentu jako je tento:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Milgram%C5%AFv_experiment

Je průměrně 60% lidí schopno zabít druhého ale u Němců je to 80%